ApriliaTech

PODĚBRADY TWO STROKE SESSION


Tak se tedy stalo. Druhé setkání příznivců dvoutaktních vysokootáčkových strojů, tohoto webu a snad i mojí tvorby se letos konalo v Poděbradech. I přes můj lehký citový odpor k tomuto městu jsem ho vybral jako základnu pro naše dvoudenní působení v duchu dvoutaktních motorů. Volba to byla dle mého názoru správná a odpovídala vzdálenostem, které byli účastníci schopni absolvovat. Všem těm, kteří se do kempu Golf dobrali bych rád touto cestou poděkoval a doufám, že se jim akce líbila. Zvláště bych ovšem vypíchl  8 + 1 člennou skupinu bikerů ve složení Hojkman (RS 125), Pulky (RS 125), Tommy (AF1 125), Colt (Cagiva Planet 125), Dub (RS 125), Orbith (TZR 125), Jirka (RS 125), Beny (RS 125) a Mára (toho času nepojízdný), kteří podnikli vymyšlené akce.

A jak to tedy probíhalo?

Celá tato session byla opět v mé organizaci, a dá se říct, že volně navazuje na loňskou akci v Liběchově. Prvotní termín na začátku prázdnin zkrachoval a já se rozhodl nehodit flintu do žita a víkend 22.-23. července zvolil za den D. Ne, že by zrovna reklama na netu fungovala, takže jsem se jal honit lidi po ICQ. Nevděčná práce, ale nakonec se mi povedlo pár duší přemluvit k účasti. Ale někoho jsem tedy moc přemlouvat nemusel, to je taky fakt.

V sobotu jsem zvedl své staré tělo brzy ráno a začal jsem připravovat vše potřebné pro cestu. Naplnit žaludek, tankvak, dát RS trochu lásky (servisu), obléknout se do skafandru a hurá směr Praha. Po cestě jsem nabral svého skorosouseda Duba v Čakovicích, který trpěl problémem utrženého plynového lanka, které urval den předtím a protože to nestihl opravit, jel pak celou dobu s moji provizorní opravou ve stylu provázek a elektrikářská čokoláda.

Další štace byl pražský aspirit, kde se Dubovi na měkkém asfaltu položila mašina. Tak nakonec kromě lanka kupoval i sklíčko blinkru. No, co se dá dělat… pokračujeme směr Bikerscrown Praha na Karlovarské. RSa se cpou Prahou. U Crownů už sedí Colt a cucá limču. Jdu si vystát frontu na kofolu a mezitím dorazil Pulky s Tommym.

Začíná to mít grády. Můj nápad na opětovný průjezd Prahou je zamítán a jede se tedy po okruhu. Hojkman leads. Pět mašin, to už budí respekt. Necháváme za sebou Prahu a sjíždíme na Královéhradeckou dálnici. Po chvilce si ale už Pulky ťuká na hlavu… teda na nádrž a jedeme dotankovat.

Já tankuji opět kofolu, kluci plní nádrže frakcí ropy. Zjištuji, že nikdo nezná Pepu Laufera, který šel kolem. Valíme dál. Dálnice je ale pro stroje pomalá smrt…. volíme radši okresku. Cesta ubíhá, ale Tommy najednou něco signalizuje…. zastavujeme…. Colt má lanko spojky vyvlečené z úchytu. Zastavuje se a oprava nám (teda spíš mi) chvilku zabere.

Na náměstí v Poděbradech jsem zmerčil RSo a hledáme Rosťu a spolujezdce v podobě jeho dcery. No, nebudu to tu rozpitvávat, ale celá banda se shodla, že prý jako pěkná dcera…..  Přijíždíme do kempu a tam už banda lidu. No jo, tak ty nejdůležitější nakonec, že…..  Zdravím, co mi síly stačí, všici mě znají, já tak akorát Máru. Jména zapomínám jedno po druhém a mám z toho guláš. Přikvačilo dokonce jedno XRko, pak i Bikerboyz na Yukině. Nakonec 4T vymizely a zmizel i Rosťa a odvezl si dceru, abychom mu ji nezkazili. Což dobře udělal.  Objevil se i Express na 06 RSu, tak jsem mu to krapet oslintal a on nakonec i chvíli pobyl. Šel jsem vyjednat ubytování a pak jsme se rozstrkali do chatek.

Express málem utopil RSo v asfaltu, tak se radši sebral a odjel domu. Říkal, že ještě přijede, ale asi nás nezastihl, neb jsem zavelel odjezd směr koupák. Nakonec z toho teda bylo spíš požírání čehokoliv na čas a debatování pod stromem, ale já s Pulkynem jsme si krásně zaplavali.

Tlačí nás čas. Navlíkáme hadry a pelášíme do Milovic.  Zdejší postsovětské letiště bylo nejprve odmítáno se slovy “na těch panelech si obrousim chudinky pneumatiky”, ale potom, co jsem se tam párkrát prohnal, nebylo člověka, který by nešel taky. Navrhl jsem sprinty, dva jsem prohrál, a šel jsem si dát voraz. Cestou na letiště jsme chytli typa s CBR 125, půjčil si šroubovák, dal si s námi jeden sprint a odjel.  Tommy filmoval a fotilo se. Chválím Máru jako prvotřídního startéra. Nakonec jsem všechny donutil k hromadnému fotu a myslím, že se povedlo.

Vyblbli jsme se dosytosti a po cestě zpět se filmovala jízda z mojí RS…. Řekl jsem klukům, ať se trochu kolem kamery pohybujou, ale netušil jsem, že se jeden nechá málem srazit ženskou (Pulky), která pak řvala jak tur a druhej si dá offroad vložku do obilí (Dub). Jeli jsme tedy jako prasátka a dojeli jsme se štěstím zpět do kempu. Cestou se oddělil Orbith s TZR a letěl domů. Ukotvili jsme se, dali jsme mašiny spát a šli jsme zapít zážitky…. Slušně jsme zaplnili účetní lístek, uřízli si kus ostudy a lehce podroušeni jsme se odebrali spát za nepřetržitého okousávání našich těl sebrankou komárů.

Ono tedy ty chatky, to byl vůbec luxus…. ale co, hlavně že je kde složit hlava. Ráno jsme se začali venku pomalu srocovat, někteří si hráli i na hygienu a potom, co jsme vzali hospodu útokem s požadavkem na snídani, jsme byli nuceni chatky opustit. Nadšení jsme tedy nebyli, tak jsme aspoň kus kempu zamořili modrým dýmem  a byli jsme pryč. Jede se směr Chlumec a pro změnu jeho Bikerscrown. Beny s Márou vedou a mám jim skoro co stačit.

Prolejzáme biker’s store a po chvilce debatování venku se začíná skupina rozpadat…. já jsem však slíbil, že tam počkám na kamaráda od Ostravy, který se jel pochlubit novým Pegasem. Měl to fakt pěkný, takže jsem zhruba hodinového čekání nelitoval.

Kluci se se mnou rozloučili a zmizeli každý směrem ke svým domovům. Z požadavků  na opakování akce jsem usoudil, že se to snad i aktérům tohoto setkání líbílo. Pokusíme se to tedy zopakovat, chlapci. Díky za účast.

Já osobně hodnotím sraz jako velmi podařený. Jsem rád, že kluci věnovali kus času tomu, abychom se setkali. Doufám, že se ještě uvidíme.

Hojkman