ApriliaTech

DVOJITÝ NÁŘEZ


Celý svůj „servisní“ život jsem doufal, že budu moct takovýto článek napsat. Nyní se mi poštěstilo, i když budu muset být trochu zdrženlivější ve své radosti, neb jiné tento článek stál docela dost peněz. K tomu ale později. Než začnu odvíjet hodně dlouhou a spletitou nit tohoto příběhu, měl bych asi představit jeho hlavní aktéry. Sebe představovat snad nemusím, ale na začátku všeho stál Marty. Jeho RSo sice po mém servisu šlapalo jak hodinky, ale už nám chlapík vyrostl a že prý se na auto líp balí baby, nebo co… Takže když jsem viděl jeho kousek (mimochodem jedno z nejostřejších RS co jsem kdy jel) v inzerci, rozhodl jsem se že mu s tím trochu helfnu (no a přihřeju si i vlastní polívčičku) a k inzerátu jsem připsal větu “servisováno u aprilia.mysteria.cz”. Tato věta spustila další vlnu událostí.

Dalším zúčastněným je David, bývalý majitel Tormova Mita a mimochodem bratr Roberta, mého bývalého spolužáka ( tímto Boba zdravím). Svět je malý a David se od Roberta dozvěděl, kdo vlastně stojí za projektem Aprilia.mysteria.cz. Slovo dalo slovo a už se debatovalo nad tím, jestli je Martyho mašina správná volba a co o tom vím, když je u inzerátu můj “podpis”. Přijde vám to složité? Nezoufejte, bude hůř. Na scéně se objevuje Marek, kvůli kterému to vlastně celé vzniklo. Markovi totiž měla Martyho motorka připadnout…. kdyby se nestalo to co sice z jedné strany odsuzuji, ale z druhé zároveň chápu. Markovi přelétla kolem nosu Aprilia RS 250.

Opusťme nyní naše aktéry a pojďme si říct, o co vlastně běží. Aprilia RS 250 je jedním z posledních sériových dvoutaktů většího objemu, který se prodával až do roku 2001. Tato motorka byla posledním opěrným bodem všech, kteří rádi cítí kvílící výkon v pěticiferných otáčkách. Velkoobjemové dvoutakty se těšily velké oblibě a hodně lidí dodnes nedokáže strávit jejich odchod ze scény. U RS 250 ale zaslintá každý z nich. A to také proto, že aprilia je opravdovým designovým klenotem. Po pravdě se mi líbí víc, než RS 125, ale 250 vám udělá takový vítr v peněžence, že si asi nechám zajít chuť.

RS 250 je ryze sportovní stroj. Rám skrývá kompaktní dvouválcový, vodou chlazený motor s dvoustupňovými přívěrami, krmený dvojicí karburátorů Mikuni TM 34.  Koncepce motoru, který byl původně používán v Suzuki RGV 250 je řešena netradičně. Klikový hřídel je uložen v karterech ve zvláštním příčném řezu, což ovšem velmi usnadňuje jeho demontáž. Převodovka je řešena kazetově. Olejové čerpadlo motorového oleje dávkuje olej přímo do válců a k ložiskům. Všechna tato řešení jsou velmi účinná a motor s nimi funguje výborně.

Abychom se však vrátili k Markovi. Ačkoliv jsme mu všichni doporučovali Martyho 125, u které jsem mu mohl doložit opravu a byla ve 100% stavu, tak nakonec zvolil zadřenou RS 250, ze které se mohlo vyklubat cokoliv.

A ono se nám vyklubalo. David předběžně otevřel válce a to, co se našlo ve spodním z nich, to daleko překračovalo moji představivost. Nejlépe asi promluví přiložené fotografie, ale pro úplnou představu to shrnu.  Celý spalovací prostor i prostor klikové skříně byl vyplněn šedivou mazlavou hmotou s 90% příměsí šupinek hliníku a strhaného nikasilu. Válec byl poničen a zdeformován nad opravitelnou mez (to co zbylo z pístu si pozorně prohlédněte) a ojnice příslušného válce byla ohnuta do tvaru písmene L. Jedním slovem katastrofa.

Davidova analýza byla naprosto dostačující, takže jsme v jednom z následujících dní celý motor během večera (a noci) demontovali.

Děkuji pánům za spolupráci, motor je docela macek. Punťa dovezl motor domů a mohly začít dodatečné rozebírací práce až do stavu téměř celkového rozložení. A mohli jsme dumat…

Začali jsme postupně řešit jednotlivé problémy vyplývající z dané situace. Tady bych rád poděkoval Geeovi za jeho pomoc a spolupráci. Gee v tom byl sice trochu nuceně, neboť jeho jeden z válců jeho RS 250 jsem měl na svědomí, když se mi jeho slečnu podařilo zadřít. Chtěl bych ale říct, že si nemyslím, že byla zas tak úplně moje vina. Ten válec jel na chudou směs a proto se kousl. I tak se ale omlouvám a mám z toho krapet špatné svědomí. S jeho pomocí jsem tedy začal vyhledávat jednotlivé informace, které bylo nutno zvážit před začátkem oprav. Vlastně jsme řešili dva základní problémy : kde nakupovat (a od jakých výrobců) a komu nechat odborné práce. RS 250 není zrovna běžný typ motorky a tak třeba sehnat dodavatele druhovýrobních ojnic bylo docela sousto.

Největším problémem se ale stala kliková hřídel. Přes můj počáteční optimismus nakonec vyšlo najevo, že výrobce nepočítá s repasí jejího středního dílu, kde se nachází centrální ložisko uložení a gufero. Čep, na kterém jsou tyto díly umístěny je zavařen a i kdyby se dal rozlisovat, tak ani gufero, ani ložisko neseženete. Tato “drobnost” je sice praktická, ale za celý střední díl dáte u aprilie cca 15000 Kč. Nechat tuto součást v původním stavu by však značně snižovalo hodnotu a životnost celé opravy.  Nakonec jsme využili příbuznosti motocyklů a toto vše vyřešili originálními díly Suzuki, které vyšly o něco levněji. Objednali jsme tedy zmiňovaný střed, ojnice, ložiska (mimochodem taky speciálně upravená proti otáčení vnějšího kroužku, neboť ložiska nejsou zalisována, ale pouze sevřena) a veškerá gufera (všechna byla totiž atypická).

Docela neřešitelně se tvářil i dorasovaný válec. Tady pomohl ebay a opět díky Geeovi byl za cca 200 Euro válec na světě. Drahé, ale tady člověk neměl na výběr už vůbec. Válec pocházel z RGV 250 a byl nově potažen nikasilem.

Když jsem mluvil o odborné práci, tak pro tu jsem zvolil tradičně firmu Oulehla, která dodala i písty pro oba válce a zároveň oba válce přelapovala a zajistila přelisování kliky. Sice to tedy trvalo docela krutě dlouho, ale dejme tomu. Poslal jsem jim i obě hlavy válců na kontrolu rovinnosti, ale to tedy nevím, jestli na to vůbec šáhli, protože později mi právě tyto hlavy přivodily nejeden šedivý vlas na hlavě mé.

Prakticky celé prázdniny praskly na čekání na díly a repase. Ke konci prázdnin jsem už měl ale vše potřebné k dispozici a počal jsem fázi skládání. Ze začátku běželo vše jak na drátkách, motor jsem složil za dva tři večery, ale nenazýval bych to skládáním, nýbrž mazlením se s technikou. Ta klika je prostě vymakaná, válce byly jak nové, přívěry sice trochu složitější, ale velice zajímavé, a dvojice jednokroužkových Wössnerů slibovala slušný zážitek ze svezení.

Vše šlo bez problémů namontovat, jen u hlav válců jsme váhal, protože těsnění (Athena) mi přišlo konstrukcí krapet mimo moje chápání. Nechtěl jsem to ale zatracovat, Athena už přeci jen sem tam pár těsnění vyrobila. Když bylo všechno pokupě, tak jsem motor uchytil do rámu (oceňuji uchycení mimo šroub kyvky, což velice usnadňuje jeho montáž).

Dále jsem připojil jsem veškeré přívody, otestoval olejovou pumpu, nastavil co mohl a zapojil dvojici karburátorů Mikuni a dvojici (naprosto skvělých a lehoučkých) JollyMoto laďáků.  Když jsem však přistoupil k naplňování chladícího okruhu, tak chyba lávky… kapalina prosakovala nejen kolem obvodu válce, ale hlavně dovnitř válce. A to na obou válcích.

Dobře, řekl jsem si.. předěláme.  A takto jsem si to pak říkal nejméně 10x. Hlavy nehodlaly držet za žádnou cenu, ať už jsem to utáhl na moment a nebo na fest. Začal jsem tedy aplikovat motorový silikon ve všech možných kombinacích nanesení, ale pořád se nedostavoval správný výsledek. Nakonec se jedno těsnění zničilo neustálým nandaváním a vyndaváním a hlavně kvůli silikonu, který z těsnění nešel 2x dobře odstranit. Supr… koupíme tedy originály… ano.. cena jenom 1200 Kč za kus lepšího papíru?? Děkujeme.

Nakonec na to padla ještě jedna sada Athena. Pro sichr jsem nechal ještě přerovnat jednu z hlav, ale ani tak nechtěla hlava s novým těsněním těsnit. Když už jsem to chtěl celé shodit ze skály, tak to nakonec sestava „silikon – těsnění – srovnaná hlava“ udržela. To už mi ale Marek dýchal na záda, neboť se chtěl ještě před koncem sezóny svézt, tak jsem RSo rychle nastrojil a jen lehce otestoval a Marek si ho odvezl.

Což byla blbost. Měl jsem si nechat mašinu na testy delší dobu, protože se začaly množit komplikace… nejdříve nestálý volnoběh a nakonec se motor málem upekl, když chladící systém vyplival všechnu vodu ven. Nejspíš začala profukovat právě jedna z hlav. To už ale závěr sezóny naše trable přerušil a budeme pokračovat někdy k jaru. Držte nám palce.

Ať už to dopadne, jak to dopadne, tak bych si dovolil lehké shrnutí. Práce jak na kostele a to na motorce, která žere jak protržená a je naprosto sportovní a nekomfortní. Cena motorky 40 000 a cena opravy cca 45 000. Za to by se daly sehnat i dvě postarší RS 125.  Prostě dvouválec, dvojitá cena, dvojitý výkon, dvojitý nářez…. a pak si někdo stěžujte na stopětadvacítky. 🙂

Hojkman

Vyjádření majitele:  Za sebe bych rád dodal, že i přes závažný, nepříjemný a o nic méně finančně náročný průběh oprav opravdu nelituji, že jsem tento obchod udělal ( ikdyž jsem měl v průběhu práce značné pochyby 🙂 … docenil jsem až po svezení .. Tímto bych tedy chtěl velmi poděkovat Ondrovi, který na té mašině podal nadlidský výkon a až na pár mušek které spolu jistě přes zimu vychytáme to udělal perfektně. Klobouk dolů :-). Musím ještě zmínit Davida, bez kterého by nebyl ani Ondra a ani nic jiného myslím… tomu patří taky velký dík. Závěrem jednoduše: Kdo se nesveze, nepochopí.. Všechny vás zdravím.