ApriliaTech

RS MEETING LIBĚCHOV


Liběchov  27. – 28. 5. 2005

Za poslední rok jsem díky tomuto webu poznal mnoho lidí. Někteří se jen tak mihli kolem a opět zmizeli z mého dohledu, někteří nevěděli, jakým směrem se ubírat ve své motorkářské budoucnosti a někteří se vcelku pravidelně vracejí se svými zážitky. A právě tito lidé se sešli ve dnech 27. a 28. května v obci Liběchov.

Dovolím si vám představit osazenstvo: Tvořeno bylo výhradně obyvateli západních Čech, pro mě přezdívaných “Karlovarská sekce” . Tento svazek jevil asi jako jediný ochotu dojet až k Mělníku, za což jim skládám svoji poklonu.

Nicméně: Jako první živel je tu Pulky, nezmar na poli RS a organizace srazu a čerstvý maturant. Nejklidnější a pohodář. Díky za sdílení chatky….

Moto: RS 125 SBK replica 2003

Pak tu máme Tomkka : Vlastním jménem sice úplně jinak, ale to mu neubírá na ničem. Kapku potrhlý, ale sympatický. Na RS trochu z divokých vajec,  ale jinak v pohodě.

Moto: RS 125 Valentino Rossi replica 1998

Potom Mikeš: Zdál se trochu nepřítomný, ale jinak při rozhovoru kliďas. Všichni si utahují z jeho uškrcené RS, ale nakládá on jí co proto….. že byl furt přede mnou.

Moto: RS 125 Tetsuya Harada replica 1998

Jako nový a to se vším všudy se prezentoval Tomáš: S novou RS a jako nejmladší ze skupiny působil kapku kontrastně, ale jinak bezva kluk. Jenom vedl neuvěřitelně silácké řeči.

Moto: RS 125 orange/ black 2005

A nakonec je tu i moje maličkost. Troufnu si říct, že snad i organizátor. Rozhodně jsem byl ale nejstarší. No… snad to nebylo tak znát. Pulky mi upravil můj nick na taťka Hojkman

Moto: RS 125 Max Biaggi replica

Takže bylo nás pět. A jak to tam vypadalo?

Nějaký ten den předem jsem musel zamluvit ubytování, tak jsem vyhledal nejbližší camp v okolí a zarezervoval jednu z  chatek. Posléze kluci zamluvili i druhou, takže to bylo opravdu komfortní. V pátek jsem měl v plánu ještě dotěsnit výfuk, protože to dělá nepořádek kolem válce. Tak jsem si dal v tom pařáku asi 4 hodinovou rozborku a sborku a čistil a dolaďoval moto, abych nevypadal jak křupan, když už o tom dělám stránky. Abych si založil na bronz, tak jsem to vše absolvoval do půl těla, což byla pěkná blbost, zvlášť bez krému.

Když jsem to vše uklidil, tak jsem zjistil, že to mám časově tak akorát…. narval jsem pár věcí do tankvaku z Lidlu (mimochodem bezvadnej) a hurá na Mělník. Bylo tak pěkně, že jsem si to fakt užíval a ani jsem netrápil červené pole otáčkoměru. Docela mile jsem byl překvapen stavem silnic a jejím atraktivním okolím. Poklidnou jízdou jsem se dobral až k obci Liběchov, kde se měl sraz konat. Ne, že bych věděl, kde se ten camp nachází, ale vcelku rychle jsem to našel. Vyfasoval jsem docela luxusní chatku a jal se shánět své souputníky. Podle SMS zprávy jsem zjistil, že to bude ještě chvilku trvat, tak jsem si dal pauzu s tím, že jim pak pojedu k Velvarům naproti. Záda mezitím začala pěkně pálit a krk jsem si dokázal ještě víc spálit cestou do campu. Po delší chvilce se místo z Velvar ozvali z Mělníka a kde jako že se sejdeme. Z paměti jsem vylovil akorát Mountfield, tak dobrý….

Vyjel jsem a ten sladký pocit, provázející mě celý den se zdvojnásobil. Přeci jen jsem potkal RS 125 na silnici asi jen jednou v životě a najednou tam budou čtyři. A k tomu jedna  funglovka !!! (Pokud si myslíte, že jsem trochu úchyl, tak jste docela blízko.)   Parkoviště Bédy Trávníčka mě zalilo blahem.  Myslím, že první setkání s jezdci a majiteli bylo opravdu v pohodě, ačkoliv jsem pořádně nevěděl, co bych měl říkat. Seřadili jsme se a klasický dvoutaktní zvuk pětinásobně prořízl vzduch. Mňam. (Jo, jsem úchyl.) Malý problém s přikázaným směrem jsem neobratně vyřešil a už jsme pelášili na Liběchov. Jízda ve skupině byla fakt pěkná, i když to byla spíš šňůra, než skupina. Dorazili jsme do campu a už jsem očumoval a klábosilo se. Snažil jsem se odpovídat na technické dotazy a pak přišlo na servis Tomkkova a Mikešova stroje. Mikeš má chudák uškrceno a Tomekk částečně odškrceno. Snaha vyměnit Mikešovu škrcenou přívěru za Tomkkovu upravenou zkomplikovalo její zapečení. Tomkkovi jsem slíbil nastavit čerpadlo oleje, tak jsem tak po odstranění sidepanelu i učinil.  Zakuchal jsem si výtečně a dokázal si odepsat páteř neustálým ohýbáním nad motorkami. Mikeše jsem ale nenadchl, neboť plně jsem to odškrtit nedokázal. Tedy alespoň ne v těchto podmínkách. Nejspíš bude něco ve výfuku.

Motorkářské tlachání pokračovalo celý podvečer, najedli jsem se a  potom jsme jeli do Mělníka kvůli bankomatu a zároveň jsme zablbli ve městě. Parta RS budila pozornost. Divím se, že na nás někdo neposlal policajty. Soutok Labe a Vltavy za setmění byl uchvacující, kluci si neodpustili projet zákaz vjezdu a pak jsme radši rychle zmizeli.  Absolvovali jsme i honbu za benzínem…. někteří z nás si moto i zatlačili. Po vyjížďce šly motorky na kutě a my do hospody. Po pečlivém výběru jsme vpadli do absolutní venkovský zaplivaný hospy a Tomáš se jal objednávat pivo. Sice by měl lemtat spíš limču, ale nějak to obsluhu moc nebralo. Po čtyřech pivech jsem se málem netrefil do dveří, což přispělo k obecnému veselí účastníků srazu. Promrhal jsem pár korun v jukeboxu a Tomekk mě ohromil znalostmi hudby. Dobře jsme pokecali a pak nás vyhodili, jako že prý zavírají. Amatéři…. zákazník náš pán, ne? Po cestě do chatek jsme narazili na krchov a vyrušili pár nebožtíků. Zvlášť Mikeš. Natáhl se totiž na schodech. Asi se mu mstili. V campu měla hospůdka ještě otevřeno, tak jsme zazdili každý ještě jedno pivo a odebrali jsme se na kutě. S Pulkym jsme ještě chvilku debatovali a šli spát.

Ráno (teda spíš dopoledne) vypadali všichni nějak přejetě a to včetně mě. Litovali jsme, že jsme odmítli nabídku snídaně a tak se Tomekk, Mikeš a Tomáš vydali do Mělníka na nákup. Tesco paštika, to je fakt zážitek…. zvlášť když si člověk přečte složení. A Tesco čínská polívka na vidličku….. lahůdky. Dal jsem si jeden rohlík s paštičkou a měl jsem dost.

Vydatně posilněni jsme se rozhodovali pro další postup. Vyschlé nádrže a prázdné peněženky mých karlovarských přátel zhatily můj plán na postup směr Dubá- Máchovo Jezero, tak jsme zamířili po silnici Mělník- Mladá Boleslav oklikou k mému domovu. Trochu jsme sice přejeli, ale nakonec jsme dorazili na benzínku v Tuřicích. Trochu mě zarazil Tomáš dotazem, jestli to je jako opravdu Natural 95. Asi předpokládal, že na vesnici jezdíme na petrolej. Kluci natankovali po zátky nádrží a jeli jsme ke mě posedět a prohlédnout fotky. Potom jsme vyrazili na plánované koupání na Lhotu, ale co se tam dělo, převyšovalo moje nejhorší obavy. Vstupné docela drahé a ještě k tomu parkovné, který jsme vlastně ani nevyužili. Navíc to tam bylo jak v mraveništi, sotva jsme našli místo. No nic, kluci mi to dali pěkně sežrat, co že jsem to jako vymyslel, ale nakonec se uklidnili, když se šli ráchat do vody. Pak zmizeli, když jsem jim řekl, že půlka koupaliště je nudipláž. Asi si šli koupit pití. :)) Já musel hlídat věci a v tom pařáku jsem si dorazil svoje už tak rudý záda.  Pulky si nafotil nějaký voyeurský fota a protože se museli taky někdy dostat domů, tak jsme se sbalili a vyrazili směr Praha. Ve Staré Boleslavi jsem Pulkymu ještě spravil světlo a pak jsme se napojili na rychlostní silnici R10 a provětrali písty. Na Černém mostě jsem svým svěřencům popsal zbytek cesty kolem Prahy a oddělil jsem se od skupiny, abych se vrátil domů. Čtveřice RS se odpoutala a aprilie zmizely v dáli….

Nashle a díky kluci….

Sraz bych hodnotil jako velmi povedený, ačkoliv mohl být i početnější a protože byla  na stránkách upoutávka, tak je to jen vaše chyba, že jste se nepřidali. Doufám, že si to někdy zopakujem.